Mít na zahradě bazén z výroby bazénů je fajn, ale co ty náklady na jeho provoz? Kdo to má platit, zvláště když je bazén docela rozměrný? Rád bych vám poradil, jak snížit náklady na jeho provoz docela jednoduchou cestou. Zakrýváním vodní hladiny. Jestliže si pořídíte krycí plachtu na hladinu vody, která vypadá jako bublinková fólie, může to vypadat nevzhledně a primitivně, ale zkuste si vzít do ruky kalkulačku a počítat se mnou:

Dejme tomu, že máte na zahradě bazén o rozměrech 9,5 x 4 metry. V takové nádrži se už dá slušně plavat. Každý den se vypaří do ovzduší kdekoli v přírodě i v interiéru z jednoho čtverečního metru přibližně 5 litrů vody. To není moc, ale počítejme dál. Z tohoto bazénu se tedy za 24 hodin odpaří přibližně 190 litrů vody. Za týden to už bude 1330 litrů a za měsíc téměř šest kubíků vody. Budete-li provozovat bazén po dobu osmi měsíců v roce, například máte-li k dispozici krb s výměníkem a ohříváte v efektivně a téměř zdarma v bazénu vodu na koupání, za tu dobu se odtud z odkryté hladiny vypaří přibližně 45 kubíků vody.

Když to takto budete provozovat 15 let, což je životnost krycích hladinových plachet, budete muset do bazénu dopustit neuvěřitelných 684 kubíků vody. A jestliže dopouštíte vodu z vodovodního řadu a platíte vodné a stočné (cca 150 kč za kubík), zaplatíte za tuto legraci přes sto tisíc korun. Nebylo by tedy lepší zakrývat hladinu bazénu, když se v něm nekoupete, a snížit vodní výpar na minimum?

Nač vyhazovat peníze za vypařenou vodu, kterou vůbec nevyužijete, a pouze tím sponzorujete přírodní procesy a zavlažování oblastí, kam se třeba za celý život vůbec nepodíváte, například se voda z vašeho bazénu vypaří a vysráží do podoby dešťových srážek až někde v Tanzanii nebo na Novém Zélandu? Vypařování vody z bazénu je v případě dopouštění vody z vodovodního řadu zkrátka drahý špás.

Mít na zahradě bazén z výroby bazénů je fajn, ale co ty náklady na jeho provoz? Kdo to má platit, zvláště když je bazén docela rozměrný? Rád bych vám poradil, jak snížit náklady na jeho provoz docela jednoduchou cestou. Zakrýváním vodní hladiny. Jestliže si pořídíte krycí plachtu na hladinu vody, která vypadá jako bublinková fólie, může to vypadat nevzhledně a primitivně, ale zkuste si vzít do ruky kalkulačku a počítat se mnou:

Dejme tomu, že máte na zahradě bazén o rozměrech 9,5 x 4 metry. V takové nádrži se už dá slušně plavat. Každý den se vypaří do ovzduší kdekoli v přírodě i v interiéru z jednoho čtverečního metru přibližně 5 litrů vody. To není moc, ale počítejme dál. Z tohoto bazénu se tedy za 24 hodin odpaří přibližně 190 litrů vody. Za týden to už bude 1330 litrů a za měsíc téměř šest kubíků vody. Budete-li provozovat bazén po dobu osmi měsíců v roce, například máte-li k dispozici krb s výměníkem a ohříváte v efektivně a téměř zdarma v bazénu vodu na koupání, za tu dobu se odtud z odkryté hladiny vypaří přibližně 45 kubíků vody.

Když to takto budete provozovat 15 let, což je životnost krycích hladinových plachet, budete muset do bazénu dopustit neuvěřitelných 684 kubíků vody. A jestliže dopouštíte vodu z vodovodního řadu a platíte vodné a stočné (cca 150 kč za kubík), zaplatíte za tuto legraci přes sto tisíc korun. Nebylo by tedy lepší zakrývat hladinu bazénu, když se v něm nekoupete, a snížit vodní výpar na minimum?

Nač vyhazovat peníze za vypařenou vodu, kterou vůbec nevyužijete, a pouze tím sponzorujete přírodní procesy a zavlažování oblastí, kam se třeba za celý život vůbec nepodíváte, například se voda z vašeho bazénu vypaří a vysráží do podoby dešťových srážek až někde v Tanzanii nebo na Novém Zélandu? Vypařování vody z bazénu je v případě dopouštění vody z vodovodního řadu zkrátka drahý špás.