Když jsem se dozvěděla, že můj bratr bude studovat vysokou školu na informační technologie, tak jsem byla docela ráda. Protože já na tohle vůbec nemám a neumím s tím vůbec zacházet. Vždycky, když jsem si pořídila nový počítač anebo tablet či mobil, tak jsem vůbec nevěděla, jak s tím zacházet. Neuměla jsem to poprvé ani dovézt do provozu. Takže vždycky jsem musela zavolat bratrovi, aby mi s tím pomohl.
Teď sice ano, vždycky u každého přístroje byl vždy různý návod jak na to. Jenomže chápejte, já jsem se v tom vůbec nikdy nevyznala. Všude byly sami odborné názvy a já jsem si řekla, proč to nemůžu napsat normálně jednoduše a logicky, proč to všechno musí psát tak odborně jenom pro nějaké inženýry? Tak jsem si řekla, že se na to vykašlu a vždycky si někomu řeknu o pomoc. Protože opravdu informační technologie nebyla nic pro mě. Takže jsem si řekla, že zavolám bratrovi, aby mi vždycky všechno vysvětlil. No a co? A taky potom nejhorší na tom bylo, kdy se mi třeba počítač anebo tablet zase zasekl. Absolutně jsem nevěděla, co mám dělat.
Kolikrát jsem třeba zkoušela, že nechám ten počítač vybít, aby se vypnul a potom ho sama zapnu. A to se mi několikrát podařilo, ale stejně jsem se chtěla naučit nějaké věci a triky, co se týkají informační technologie. Doufám, že jednoho dne se mi to podaří a já alespoň budu znát základy na počítači anebo o informační technologií. A vy se vyznáte v informační technologii nebo s tím taky máte problémy jako já? Znám dokonce i pár dětí, které jsou o tolik napřed v informační technologii, že jim někdy závidím. Někdy si občas vážně připadám jako neandrtálec, protože na počítači toho opravdu nic moc neumím, takže je mi někdy trapně. Ale když to tak vezmu na druhou stranu, proč bych se měla za to stydět? Sama se chci zlepšit a být lepší, takže si myslím, že tohle by se taky mělo pořádně ocenit. Nemám pravdu?