Vždycky jsem si přála krásné sportovní auto. Proto jsem taky řekla svému otci, že bych si přála auto, až si udělám řidičský průkaz, protože jsem dělala řidičský průkaz někdy v zimě, tak jsem si řekla, že auto by byl taky zároveň opravdu geniální nápad na dárek. Řekla jsem si, že takový dárek bych vždycky chtěla dostat. No řekněte mi, kdo by nechtěl dostat auto ihned, jakmile se udělá řidičský průkaz? Takhle to mělo přesně můj bratr. Jenomže to ještě naši rodiče nebyli rozvedení a měli ještě dohromady spoustu peněz. Můj bratr dostal auto, když udělal řidičský průkaz. Sice to nebylo úplně nové auto jako ze žurnálu, bylo z autobazaru, ale tohle vůbec nevadilo, protože bratr měl opravdu skvělé auto. Zatímco mě rodiče říkali, že mi koupí nějaké opravdu hodně staré auto, že se prvně musím vyjezdit. A je opravdu zajímavé a divné, že tohle bratrovi nikdy neřekli.
A bratrovi chtěli koupit ihned skvělé auto, které je k světu. Bratr si ho moc chválil a vydržel s ním tři roky, než si koupil nové auto. To já jsem dostala opravdu takovou popelnici, že mě bylo trapně s autem jezdit. A auto na Vánoce jsem tedy dostala, včetně mého řidičáku, ale radost jsem měla sice menší, ale byla jsem ráda, že konečně mám auto. Sice chápu, že otec si platí svůj nájem v bytě a máma taky, ale oba dva se složili na auto, abych nějaké dostala.
Navíc si ale nemohu stěžovat. Vždyť kdo dostane v devatenácti letech na Vánoce auto? Myslím si, že nikdo. A to jsem byla ráda, navíc i jsem si řekla, že darovanému koni se na tobě nekouká. A vy si třeba pamatujete na své úplně první auto? Nebo kdy jste dělali řidičský průkaz? Já ihned, jakmile to šlo, jakmile jsem si našetřila dost peněz, abych si mohla autoškolu udělat. byla jsme ráda, že šetření bylo docela rychlé a to díky příspěvku rodičů a taky prarodičů.