Kdybychom my lidé stejně jako za starých časů chodili všude bosí, měli bychom o poznání nepříjemnější život. Ve městech sice míváme i docela dobře udržované silnice a chodníky, na kterých by chůze naboso nemusela být problémem, ale ani zde by to nemuselo být to pravé, protože jak všichni víme, zůstává tady na zemi kdeco po vandalech, psech a podobně, a kdybychom tak z nepozornosti do něčeho šlápli… A někde v dosud relativně divoké přírodě by se nám chodilo ještě daleko hůř, tam by nás ohrožovaly terénní nerovnosti, ostré kameny a třeba i nějací ti živočichové, kteří nám nemusí dělat dobře.
A tak jsme si my lidé zvykli používat boty, kdykoliv někam jdeme. Prostě se obouváme a díky tomu se nám chodí kdekoliv obvykle lépe. Aspoň tedy tehdy, když jsou naše boty kvalitní a když netlačí.
Je ale skutečností, že neexistují univerzální boty, které bychom si mohli obouvat kdykoliv na pouť kamkoliv. Pro různé situace máme různé typy optimálních bot, které nám prokazují třeba i naprosto dokonalé služby. V něčem s chodí do společnosti, v něčem do práce a tak. A není tedy vůbec divu, že máme už i speciální obuv určenou na cesty i do toho nejnáročnějšího terénu. A znáte ji už? Už máte své vlastní trekové boty?
Možná je tomu tak. Možná už vlastníte právě tuto obuv, možná si ji obouváte, když vyrážíte třeba do lesů nebo hor. A pak se cítíte daleko lépe, než třeba hrdina z ideologicky zneužívané písně z dob minula, kdy skal a stepí, divočinou, hladový a roztrhán, s puškou v ruce, s ohněm v srdci uháněl vpřed partyzán. Protože v takových trekových botách nepoznáte ani nepohodlí, ani mnohá z rizik, jež mohou zahrozit při používání jiné, nevhodné obuvi. Tady jsou lidské nohy vždy chráněné před jakoukoliv nepřízní prostředí. A to je zejména při delších toulkách přírodou žádoucí. Protože jenom v pohodlí si můžeme jakoukoliv túru náležitě vychutnat.